Áčko zvládlo další nervák, Horní Benešov porazilo o devítku

10.02.2020

Kuželkáři Hlubiny musejí v posledních týdnech dělat ohromnou radost vyznavačům dramat, naopak pro slabší povahy nejsou koncovky jejich zápasů rozhodně tím pravým. Po těsné výhře nad Prostějovem přehrála Unie v dalším zápase s odřenýma ušima i béčko Horního Benešova...

Pro tento zápas se do základní sestavy po nemoci vrátil Pavel Marek, jako první se ale na drahách představil mladší z dvojice Marků Martin (590) a s ním Tomáš Rechtoris (543). Od úvodních hodů hosté své soupeře přehrávali, do plných to oběma dalo shodně 101 kuželek, čímž si dvojice vytvořila slušný náskok a ujala se vedení. V podobném duchu se nesla i dráha následující. Tomáš přidal ke 149 kuželkám z první třicítky dalších 143 a vedl 2:0 (292:253). Martin v úvodní šedesátce posbíral ještě pár kolků navíc (303) a střídal dráhy za stejného stavu jako jeho spoluhráč - snový start ostravských. Prvního setového bodu se horno-benešovští dočkali až po změně stran a zasloužil se o něj Bohuslav Čuba, který snížil stav souboje s Tomem na 1:2. I Martin trochu polevil, na jedničce dráze se dlouho nemohl dostat do své ulice, nicméně i 137 kuželek mu stačilo k zisku třetího pomocného bodu. O vítězi duelu s Martinem Bilíčkem tak bylo rozhodnuto, ve hře však byla ještě spousta kuželek a vidina šestistovky. Ta bohužel zůstala nepokořena, mnohem důležitější ale byla jednoznačná výhra a zisk bodu pro družstvo. Tomáš v závěrečné třicítce zabrnkal na nervy svým spoluhráčům, v plných ztratil dvanáct kuželek, v dorážce si pak dovolil několikrát ujet a domácímu Čubovi nechybělo mnoho k senzačnímu obratu. Hostující borec vše rozhodl až sto dvacátým hodem, když neomylně trefil pravou dvojičku a tím si zajistil vítězství o jedinou kuželku.

Za průběžného vedení 2:0 a s náskokem dvaašedesáti kolků mohla další hlubinská dvojice ve složení Jan Žídek (528) a Petr Basta (537) nastoupit na dráhy relativně v klidu a bez nervů. Žádné velké znepokojení s sebou nemohl přinést ani nezdar ostravských na prvních drahách. V následující třicítce už ale byla na hostujících kuželkářích patrná nervozita a křeč. A doplatil na to Honza, který svou dnešní pouť skončil už po dvou drahách. Za stavu 0:2 na dráhy a se ztrátou osmnácti kuželek na svého jmenovce Fadrného, přepustil své místo Michalu Zatykovi. Petr na úvodní dráze zapsal solidních 140 kolků, leč, bod nezískal. A podobně tomu bylo i po změně drah. Zpackané plné už nezachránila ani vydařená dorážka, a i Petr tak měnil strany bez zisku pomocného bodu. Tou dobou se náskok smrskl na 29 kuželek... Jenže, jak se píše v oněch pověstných brožurách, není důležité vést, ale zvítězit. Michal, znalý této poučky, vyhrál třetí dráhu s velkým přehledem (152:113) a byl dál ve hře o konečné vítězství. Na kolky už dokonce vedl, k zisku bodu ale potřeboval zvládnout i poslední dráhu. A to se mu podařilo, ostravský lodivod Vladimír Konečný opět předvedl mistrovský tah, střídající Michal ke spokojenosti všech spoluhráčů srovnal stav drah na 2:2 a díky vyššímu náhozu připsal na konto Hlubiny další bod. Vraťme se ale k Petrovi, ten svou druhou šedesátku začal bohužel opět nepříliš vydařenou sérií hodů do plných, což, i přestože předvedl další výbornou dorážku, stačilo pouze na remízu (136:136) a dělbu pomocného bodu. Domácímu ranařovi Zemanovi plichta na třetí dráze stačila k celkové výhře. Dvakrát škoda, protože závěrečnou dráhu Petr zvládl vyhrát a lepší byl i v konečném součtu poražených kuželek. Poměr získaných bodů k nelibosti hostujícího týmu ale hovořil lépe pro hráče Horního Benešova.

Hlubina po dvou třetinách utkání držela vedení 3:1, a i když to s jejím náskokem v průběhu druhé dvojky bylo jako na horské dráze, před poslední dvojicí měli ostravští k dobru 95 dřev. Dostatečný počet řeklo by se, jenže už poslední zápas s Prostějovem ukázal, že ani takovýto náskok není nesmazatelný... Roli "koncáků" dnes Láďa přidělil Pavlu Markovi (539) a Přemkovi Žáčkovi (520). Pavel, vracející se po nemoci a ještě ne zcela v ideální kondici, nastoupil proti Michalu Klichovi. Ten od začátku jejich souboje diktoval tempo a také se ujal vedení s náskokem šestnácti kuželek. Na druhé dráze ostravský borec zabral a vybojoval v těsném souboji (154:152) vyrovnání. Těžko představitelné věci se mezitím děly na drahách 3-4. Přemkovi ne úplně vyšla první dráha, už po plných byl ve ztrátě a stejně jako jeho spoluhráč od začátku tahal za kratší konec pomyslného provazu. To samo o sobě není žádnou katastrofou, ale pro to, co následovalo v další třicítce, se těžko hledají jakákoli slova. Jelikož zápasová hodnocení čtou i mladší ročníky, vynecháme hrubé výrazy, a řekneme, že druhou dráhu zahrál Přemek doslova jako žáček. Ve chvíli, kdy dal rozhodčí podruhé pokyn k výměně drah, na počítadle svítilo už pouze 27 kolků. Nálada v řadách hostujícího týmu byla tou dobou hodně chmurná... Nic z toho, co se dělo v úvodní šedesátce však na Přemkovi nezanechalo jakoukoli negativní stopu, jako pravý bojovník pokračoval ve hře a udělal dobře, na třetí dráze to byl opět ten hráč, kterého známe. Podařilo se mu snížit (156:144) a o pár kolků zase navýšit mizející náskok. Po třech drahách platil stav 1:2 z pohledu kuželkáře z Ostravy. Stejně tak na tom byl i Pavel, který se ve třetí třicítce potýkal s dorážkou a pustil Klicha opět do vedení. Před závěrečnou dráhou hosté drželi hubený náskok pětadvaceti kuželek, který se po plných ještě o tři klacky smrskl. Týden staré memento tedy ožilo. Výborně hrající horno-benešovský Michal Klich stahoval ztrátu co to šlo, jenže Pavel, který hrál poslední dráhu už hodně na krev, odolával. Pomohl si navíc i dvěma těžkými "dohozy", po kterých projevil nespoutané emoce. Přemek, který na třetí dráze prožil jakési zmrtvýchvstání, zahrál ve vypjaté atmosféře výborně i na poslední dráze (146) a pomohl tím nejen Pavlovi, ale celému týmu Hlubiny k další těsné výhře. Úleva to byla obrovská, podruhé v řadě ostravští brali oba body za vítězství 5:3 a náskokem menším než deset kuželek.