Přemyslovice schytaly kanára, Hlubina veze výhru 8:0!

17.02.2020

Áčko před tímto zápasem drželo sedmi zápasovou šňůru výher. K tomu, aby navlékli osmý vítězný korálek a udrželi si tak odstup před Chvalíkovicemi, museli zvítězit na půdě Přemyslovic, třetího týmu tabulky. Pro tento mač byl k dispozici kompletní kádr, který ještě doplnil Václav Rábl. Jediný, kdo absentoval, byl Vladimír Konečný, ani to mu však nezabránilo, alespoň přes telefon, namíchat základní sestavu. 

První dvojici obsadil Janem Žídkem (551) a Martinem Markem (589). Oba ostravští borci začali pěknou drahou, Martin se dostal v souboji s Ivanem Říhou do vedení (141:126), Honza porazil ještě o šest kolků více než jeho spoluhráč, bohužel pro něj ale jeho soupeř Michal Kolář zářil v dorážce a setový bod tak bral on. Následující dráha, co se čísel týče, už tak vydařená nebyla, Honza nenavázal na kvalitní úvod, trápil se v dorážce a po šedesáti hodech prohrával 0:2 o 27 kuželek. Stejně tak Martinovi druhá dorážka nesedla, vše trefoval po kolku a dovolil soupeři srovnat. Po změně stran se už ale souboj Říha - Marek rozjel naplno, domácí hráč v plných nechával Martina dlouho za sebou, do dorážky se však nakonec šlo za vyrovnaného stavu 100:100. V průběhu hry do plných se v hledišti objevila i početná skupina kuželkářů VOKD Poruba, která přijela podpořit náš tým po vítězném utkání v Mohelnici, za což jí patří velký dík! Když společně s hráči Unie spustili hlasitý support, domácí jakoby znervózněli, naopak ostravští byli na koni. V duelu s Ivanem Říhou to byl najednou hostující kuželkář, který diktoval tempo a díky 162 poraženým kolkům opět vedl. Naději na zisk bodu vykřesal i Honza Žídek, který vyhrál třetí dráhu o dvě kuželky. K zisku bodu mu v tu chvíli chybělo šestadvacet klacků. Přítomnost jeho bývalých spoluhráčů a především atmosféra, která tou dobou na přemyslovické kuželně panovala, byla jeho hnacím motorem. Po plných se ztráta smrskla na pouhých deset kuželek a když k senzačním plným (103) Honza přidal i vynikající dorážku (60), mohl se se všemi, jenž podporovali hráče v bílo-černé kombinaci, radovat z velkého obratu! Martin drahou 151 dovedl svůj minizápas taktéž do vítězného konce, Ivana Říhu porazil 3:1. 

Po úvodní dvojici vedla Unie 2:0 o 71 kuželek, lepší vstup si snad nikdo nemohl vysnít. Jako další v pořadí se za Hlubinu představili Přemysl Žáček (521) a Tomáš Rechtoris (550). Přemek minulý týden skvělou druhou šedesátkou zažehnal nebezpečí porážky v Horním Benešově a všichni doufali, že si herní pohodu přenese i do dnešního zápasu. Očekávání však naplněna nebyla. Z první dráhy, byť bezchybné, vyždímal pouze 123 kuželek a musel dohánět ztrátu osmnácti kolků. Druhá třicítka byla co do výkonu téměř jako přes kopírák, avšak s tím rozdílem, že díky precizně sražené trojičce posledním hodem získal Přemek bod a vyrovnal stav duelu s Janem Sedláčkem na 1:1. Jeho spoluhráč Tomáš mezitím na protějších drahách sváděl boj s Jiřím Šoupalem. I druhý hráč z ostravské dvojice se ale ze začátku pouze díval na záda svému soupeři (146:130). Prozradím, že jednotlivé dráhy v Tomášově podání dnes měly, ke spokojenosti jeho i všech spoluhráčů, vzestupnou tendenci, a tak ani nezdar na úvodní dráze ho nakonec nemusel příliš znepokojovat. Šedesátku končil odchovanec Unie za vyrovnaného stavu s titěrnou ztrátou dvou kuželek (263:261). Rozdílový setový bod získali borci v bílých dresech ve svůj prospěch hned po změně stran. Přemek podobně jako v Horním Benešově pookřál a díky 149 sraženým kolkům upravil na 2:1. Stejně tak Tomáš, který si rozhodující náskok pro zisk třetí třicítky vytvořil již v plných. K výborným výkonům je občas potřeba, abyste se se soupeřem neustále tahali o každou kuželku, to ale nebyl případ Přemkova dnešního soupeře, který se druhou šedesátkou protrápil a hostujícímu kuželkáři tak ke konečné výhře 3:1 stačila i další průměrná dráha. To Tomáš si poslední třicítku vyloženě užil, fantastických 108 kuželek do plných tak nějak předurčilo konečný výsledek jeho duelu - 3:1.

Náskok hostující squadry utěšeně narost, v tuto chvíli hráči z moravskoslezského kraje drželi vedení 4:0 a měli 143 kuželek k dobru. Závěrečná třetina zápasu tak už byla pouhou formalitou a Michal Zatyko (558) i Pavel Marek (507) si mohli svůj dnešní start užít v naprostém klidu. Naopak takový Eduard Tomek, Pavlův dnešní soupeř, musí mít z našeho týmu vskutku špatné spaní. V podzimním vzájemném souboji střídal na třetí dráze, tentokrát na desce vydržel pouhých jednadvacet hodů a rezignovaně přenechal své místo Marku Kankovskému. První dráhu tak Pavel bez problému vyhrál (136:103). Michal v úvodu nezachytil skvělý rozjezd domácího Radka Grulicha, náskok patnácti kolků po plných se mu stáhnout nepodařilo. Další třicítka už byla vyrovnanější, přesto měl domácí kuželkář podruhé navrch. Michal se tak dostal do složité situace, prohrával 0:2 na dráhy a musel dohánět ztrátu sedmadvacet kuželek. Pavel vedl, jenže s přibývajícími hody bylo čím dál víc patrné, že mu místní dráhy příliš nesedly, čehož střídající Kankovský využil a srovnal. Pomyslný kalich hořkosti Pavel dopil vzápětí, jednička dráha ho krutě vytrestala a po zpackané třetí třicítce došlo ke střídání i na naší straně. Na závěrečnou sérii třiceti hodů nastoupil Petr Basta, majíc k dispozici sice vyšší průběžný součet kuželek, jenomže k zisku bodu musel získat poslední setový bod. Vraťme se ale ještě k Michalovi. Jeho notoricky známá poučka o tom, že "není důležité vést..." by se dala tesat do kamene. Po vzoru Honzy Žídka svého soupeře na třetí dráze porazil o dva kolky a zachoval si ještě jakous takous naději na obrat. Ztráta pětadvaceti kuželek se však zdála býti nedostižná, tím spíš, když se mu v plných podařilo stáhnout kolky pouze tři. Jenomže Michal všem přítomným předvedl životní dráhu, v dorážce exceloval a celkově na poslední dráze posbíral fantastických 170 kolků, díky kterým nakonec duel s Radkem Grulichem otočil. A když i střídající Petr Basta svého soupeře v poslední třicítce doslova přejel (140:95), bylo jasné, že si hosté zpět do Ostravy odvezou dva body za vysoké a nečekaně hladké vítězství 8:0. Pozápasová radost a euforie byla všudypřítomná, což doložil i vítězný pokřik linoucí se z šatny Ostravanů :-)