Přípravný turnaj #2: Podbrezová

12.08.2018

Příprava na novou sezonu je v plném proudu, někdo trénuje doma, jiný využil šance zajet si na turnaj k našim východním sousedům na Slovensko, konkrétně do Mekky všech kuželkářů, do Podbrezové. Po tříhodinové cestě vyplněné krátkou pauzou v Žilině a přestávkou na oběd, jsme dorazili do čtyřtisícové obce, kde sídlí jeden z nejlepších kuželkářských klubů světa.

Kdo by čekal moderní areál, asi by byl zklamán, nádraží a na kopci nad ním nenápadný postarší "Dom športu". Podstatný však nebyl vzhled budovy, ale to, co skrývala uvnitř - moderní šestidráhová kuželna se zázemím o kterém se většině kuželkářských oddílů může jen zdát. Množství šaten, ve kterých má každý hráč své místo, malá tělocvična, sauna, nebo masážní koutek, to je jen výčet toho, na co jinde běžně nenarazíte. Samozřejmostí jsou police a vitríny s desítkami trofejí a medailemi za vítězství v Lize mistrů, klubových pohárech, či domácí Interlize.

Dříve než jsme nastoupili na báječně připravené dráhy železiaru, kochali jsme se hrou borců z Veľkého Šariše, mezi kterými byl i slovenský reprezentant Radoslav Foltín. Pak už jsme se ale zabydleli v jedné ze šaten, oděli se do zelených dresů, využili místní tělocvičny k rozehřání svalových partií a šlo se na věc. První dráha vyšla nejlépe Martinovi, který končil na solidních 159, Přemek a Honza rovněž atakovali 150ku. Další třicítka ale ukázala, že byť je kuželna nesmírně padavá, tak samo to opravdu nepůjde a všichni čtyři si drbali hlavu nad spoustou ošizených hodů a poztrácených kolků. 

Po šedesáti hodech už se místy začala projevovat únava způsobená mimo jiné i horkem a dusnem, které kradlo hráčům síly. Troufnu si říct, že v pokročilejší fázi přípravy, by z toho Hlubiňáci vytěžili více, vždyť každou chvíli vám kuželna pár kolků přidala, o to složitější na psychiku pak je, když se ne a ne dostat do ulice a když jako Péťa trefujete jeden střed za druhým. Třetí třicítkou se ještě Honza s Přemkem udrželi Martinovi na dostřel. Ten měl po devadesáti hodech 440. Pohled na rekordy jednotlivých drah, kde se objevovaly cifry začínající dvojkou, dával ještě jakous takous naději na šestistovku. Ta nakonec nepřišla, poslední dráha byla náročná, jak se říká, nohy už nešly a tak je z toho slušných 585. Honza skončil svou hru na sympatických 552 kuželkách. Přemkovi se závěrečná třicítka hrubě nevyvedla a bylo z toho 540. Péťa Basta po svém výkonu (517) už už pomalu telefonoval do Poruby a plánoval trénink, aby do sezony zapracoval na své formě.

Do startu nového ročníku sice ještě měsíc zbývá, ale práce je před námi stále hodně a bez poctivého tréninku to opravdu nepůjde. Velkou inspirací nám mohla být dvojice z domácího oddílu, která pod přísných dohledem zkušeného srbského trenéra Ponjaviće shazovala nastavené figury. Před odjezdem jsme ještě prohodili pár slov se slovenskou kuželkářskou legendou a současným reprezentantem Ivanem Čechem, který nám poodkryl svůj tréninkový plán a pak už se vydali na dlouhou cestu domů.