Scandinavian Crown 2022, aneb Hlubina v zemi Tre Kronor.

O tom, že spontánní nápady s sebou přinášejí ty nejlepší zážitky, už se ve svém životě přesvědčil asi každý. Nejinak tomu bylo i v tomto případě, kdy se trojice nadšenců z Ostravy rozhodla vycestovat na kuželkářský turnaj až do daleké Skandinávie...

V polovině června ČKA na svém facebookovém profilu zveřejnila informaci o nově pořádaném mezinárodním turnaji, jehož pořadatelem nebyla žádná kuželkářská velmoc, ale "exotické" Švédsko. Konkrétně město Västerås, ve kterém v lednu letošního roku vyrostla krásná nová šesti dráhová kuželna Pauly. Martinův nápad zúčastnit se tohoto turnaje nezůstal bez odezvy a vcelku rychle se se zájmem ozvali Honza Žídek s Přemkem Žáčkem. Pár dní na to už jsme měli koupeny letenky a nezbývalo než dva měsíce čekat na den D.

Ten přišel ve čtvrtek 25. srpna. Ve tři hodiny ráno se naše trojčlenná výprava vydala autem do Krakowa, odkud nás čekal téměř dvouhodinový let na letiště Stockholm-Arlanda. Po příletu se dáváme do řeči se skupinkou fanoušků Slovácka, kteří cestovali na odvetu předkola Konferenční ligy UEFA proto místnímu AIK, a společně nasedáme do vlaku směr hlavní město. Na nádraží ve Stockholmu se občerstvujeme a čekáme na další spoj do naší cílové destinace. Z vlakové stanice ve Västerås to máme na hotel už pouze několik set metrů. Příjemným překvapením je pro nás místní počasí, které by člověk očekával spíše v oblasti Středozemního moře, netoliko na severu Evropy.

Po náročné cestě jsme byli rádi, že se můžeme chvíli natáhnout a načerpat něco málo sil. Ještě předtím jsme však na pokoji číslo 700 museli provést drobnou úpravu interiéru :-). Kolem páté hodiny už nás před hotelem očekával jeden ze členů místního kuželkářského klubu Juha Sahlman, aby nám ukázal jejich zbrusu nový sportovní areál včetně šesti dráhové kuželny, na kterou jsme se logicky těšili nejvíce. Cesta z hotelu na kuželnu trvala něco kolem deseti minut, pěšky by to zabralo asi hodinu. Tedy za předpokladu, že byste cestou nezabloudili :-). Moderní areál nabízel také fitness centrum, skatepark, velkou halu pro míčové sporty, nebo menší haly pro bojová umění, či bowls. Na kuželně jsme se ten večer seznámili s několika dalšími členy oddílu, kteří zrovna chystali dráhy na víkendový program.

Start turnaje byl naplánovaný na pátek odpoledne a večer. Trojice našich hráčů však byla nalosována až do sobotních kvalifikačních bojů a volný den tak využila k výletu po Västerås. Trasu měl na starosti ten nejpovolanější, tedy Honza. Po snídani jsme nejprve vyjeli až do 25. patra hotelu, abychom viděli nádherné panorama města, pak už nás čekala procházka k Västeråsfjärden. Prošli jsme kolem přístavu, chvíli pobyli na přilehlé pláži a následně zamířili do nedalekého parku s výhledem na katedrálu, Stadshuset, Skrapan a část jezera Mälaren. V samotném parku je na pět stovek do kamenů a skal vyrytých jmen, nebo citací. Součástí bylo i hřiště na minigolf, takže jsme měli další sportovní vyžití. Po návratu na hotel a chvilce oddechu rozjíždíme pro změnu miniturnaj v ping pongu, po kterém se převlékáme a vyrážíme do města za zábavou. Většinu večera trávíme v baru Boca, kde poprvé na vlastní peněženku zjišťujeme, že v Česku nakonec není zas tak draze... Posuďte sami, za drink zaplatíte 144 švédských korun (331 CZK) a za 0,4l piva korun pětasedmdesát (173 CZK). Pět stovek pryč, jen to hvízdne :-).

Ale zpět ke kuželkám. Páteční program odstartovalo finále turnaje tělesně postižených kuželkářů. Po něm už kvalifikační souboje zahájily první dvě šestice z celkového počtu čtyřiceti mužů a dvaadvaceti žen ze Švédska, Estonska, Polska, Rumunska a České republiky. Trojice našich hráčů byla nalosována až do sobotního programu. Jako první šel na řadu Mates hned v 9:00. Kvalifikaci zvládl s přehledem, výkonem 603 kuželek obsadil čtvrtou příčku a zajistil si start ve finále. O totéž se po třetí hodině odpolední pokoušel i Honza. Po nervózní první šedesátce se ještě zvládl nadechnout, závěrečnou nepovedenou třicítkou se ale připravil o postup a skončil třiadvacátý za výkon 546 dřev. Poslední náš zástupce v kvalifikaci byl Přemek, který svým výkonem sahal po překonání svého osobního maxima. Porazil celkem 607 kolků a postoupil do finále ze druhé pozice. Kvalifikaci vyhrál Estonec Raul Rabane výkonem 627 kuželek.

Do finále postoupilo osmnáct nejlepších mužů a dvanáctka žen, startovalo se v obráceném pořadí, tedy od nejhoršího z kvalifikace po ty nejlepší. Ženský turnaj vyhrála švédská reprezentantka Jenny Smevold v novém národním rekordu 630 kuželek. Za ní se umístila dvojice Estonek, druhá Marian Saar (562) a třetí Liilia Tönisson (528). Mužské finále skvěle rozjel Švéd Juha Sahlman, který také předvedl rekordní výkon 637 kuželek a ujal se vedení. Jen těsně na něj v další rundě nedosáhl Marek Sööt z Estonska, jenž zaostal o pouhých šest kolků (631). Po dvou rundách je na třetím místě doplňoval další švédský kuželkář Osmo Juhola (599). Až na úplný závěr nastupovala na dráhy naše dvojice. Martin hned ze startu doháněl manko z plných a byl rád za dráhu 140, Přemek zahájil drahou přes 150. Mates si spravil náladu druhou drahou, na které porazil 166 kolků a přiživil tím své naděje na úspěch. Přemek zopakoval výborný výkon z první třicítky a v polovině hry měl na kontě 308 kuželek, Martin byl o dva klacky za ním. Třetí drahou se Mates dotáhl na svého kamaráda a před závěrečnými třiceti hody měli s Přemkem shodný zápis (446). Medaile nebyla daleko, poslední dráha ale ani jednomu z našich nevyšla podle představ, už v plných oba nabrali ztrátu, kterou v dorážce nedokázali dohnat. Martin tak končí těsně pod stupni vítězů na čtvrtém místě s výkonem 587 kolků, Přemek si ze Švédska odváží deváté místo za 574 kolků. Honzovi se počítá třiadvacátá pozice z kvalifikace (546).

Naši kuželkáři na cenný kov bohužel nedosáhli, přesto však můžou zpět do vlasti odjíždět spokojeni, v konkurenci čtyřiceti hráčů včetně švédských či estonských reprezentantů se rozhodně neztratili.

Velké díky patří pořádajícímu oddílu za skvěle zorganizovaný turnaj a také lidem, kteří se o nás ty čtyři dny skvěle starali. Děkujeme za novou zkušenost a za možnost poznat tolik milých a laskavých lidí!

Na shledanou příště!
Vi ses nästa gång!