Rozhovor: Bohumil Míka

Zatím jsme se v našich článcích a rozhovorech věnovali především kuželkářským sportovním výkonům, výsledkům a úspěchům. 

Dnes Vám však chceme představit člověka, který více než svými výkony na dráze zaslouží obdiv za to, že především jeho zásluhou automatické stavěče kuželek na Hlubině více než dvacet let šlapaly jako hodinky. Řeč je o dlouholetém členovi našeho oddílu, panu Bohumilu Míkovi (95). 

Kdy jste se poprvé setkal s kuželkami a jaká byla vaše cesta na Hlubinu?

Pocházím z Veselí na Moravě a zde jsem si asi poprvé zahrál kuželky, tehdy zatím jen takové ty "hospodské". Myslím, že to bylo někdy začátkem 40. let. Pak jsem studoval a pracoval ve Zlíně ve firmě Svit a v roce 1951 jsme se s manželkou a synem přestěhovali do Ostravy. Tehdy Nová huť nabírala nové zaměstnance, a tak jsem se ocitl na severní Moravě. V Nové huti se hrála tzv. podniková liga a díky mému kolegovi z práce panu Šimkovi, jsem začal hrát i já. To bylo někdy v roce 1972. Podnikovka se tehdy hrála na kuželně v Kunčičkách a hráli ji mimo jiné i registrovaní kuželkáři z různých ostravských oddílů. A zde mně, už ani nevím kdo, "zlanařil", abych šel hrát na Hlubinu. Vzpomínám si, že jsem se stal jejím členem společně s Jiřím Prokopem někdy v roce 1975.

V roce 1978 byly na kuželně TJ Unie Hlubina instalovány automatické stavěče kuželek. Jak na to vzpomínáte?

Tehdy oddíl zakoupil ASK od firmy Strojsport Trutnov. Do té doby se stavělo ručně a automatický byl pouze podavač koulí. Celá rekonstrukce byla zahájena po konci sezóny, v létě 1978. Tomu všemu samozřejmě předcházely přípravné práce stavebního charakteru, které realizovali vlastními silami členové našeho oddílu. Následně přijeli do Ostravy dva mechanici trutnovské firmy, kteří s sebou přivezli jednotlivé komponenty a montáž ASK mohla začít. V té době jsem byl vášnivý radioamatér a proto mně zajímalo, jak ASK fungují, a tak nějak dobrovolně jsem se stal jejich "správcem". Dokonce jsem si vzal týden dovolené, abych mohl celou montáž a instalaci vidět na vlastní oči.

Jak montáž nových ASK probíhala?

Nejprve se na čelní stěnu před kuželkami uchytily panely a počítadla a podle schémat z jednotlivých kuželek pak napojily světelné impulzy pro zobrazení shozených kuželek, dále signalizace chyby, startu a digitálního počítadla. Panel a počítadla se pak propojili kabely s ovládacím pultem, který byl mezi hledištěm a hracím prostorem. Naštěstí jsme od trutnovské firmy měli k dispozici celkem kvalitní výkresovou dokumentaci a schémata zapojení. Veškerou dokumentaci jsem pečlivě prostudoval, což se mi hodilo nejen při vlastní montáži, ale hlavně pak v době "zkušebního" provozu ASK.

Dlouhá léta jste se staral o bezporuchový chod ASK na hlubinské kuželně. Jak náročné to bylo?

Z počátku byly poruchy ASK docela časté. Vzpomínám si, že některé součástky hlavně tištěné spoje nebyly kvalitní a musel jsem je téměř všechny opravit (přepájet). V té době jsem býval na kuželně na každém tréninku a zápase, kdyby se vyskytl nějaký problém. Postupně jsem všechny mouchy vychytal, ale trvalo to rok až dva. Pak už jsem na kuželnu chodil přibližně jednou až dvakrát za týden a prováděl preventivní kontrolu a údržbu. Na kuželnu jsem obvykle přišel už ráno kolem šesté a zhruba ty dvě hodinky tomu věnoval. Kromě elektroniky jsem odzkoušel také chod podavače a stavěčů.V době zápasů jsem býval pak už doma na telefonu připraven dorazit v případě nějaké poruchy. Pro tyto situace jsem si v předstihu chystal i náhradní komponenty, aby v případě poruchy mohly být vyměněny co nejrychleji a zápas mohl být dohrán. V průběhu 90. let už pro mě údržba ASK začala být natolik fyzicky náročná, že jsem si řekl, že je čas předat tuto činnost svému nástupci, kterým byl Jiří Štroch, a kterého jsme ještě nějakou dobu zaučoval.

Na Hlubině jste strávil více než 20 let. Co, nebo kdo se Vám v souvislosti s tím vybaví?

Velmi rád vzpomínám na své začátky v družstvu Hlubiny "D", kde byla vynikající parta, veselí hoši i dobří kuželkáři. V paměti mi utkvěla jména Tomis nebo Lach. Samozřejmě se mi vybaví práce související s údržbou a provozem ASK, které jsem se s drobnou pauzou věnoval skoro 20 let. V důchodovém věku jsem si na kuželnu rád chodíval zahrát partičku karet s důchodci kuželkáři. Kromě údržby ASK jsem i nějakou dobu zajišťoval provoz bufetu a úklid na kuželně. Působil jsem také jako člen sportovně-technické komise městského svazu kuželek.

Zatím jste nezmínil žádný kuželkářský úspěch. Proč?

Co se týká kuželkářských úspěchů, tak jsem nebyl žádný velký kuželkář. Spíše jsem hrál kuželky pro zábavu. Vzpomínám si pouze na jeden výkon, který mi utkvěl v paměti a to, když jsem si v podnikové lize vytvořil osobní rekord na 60hs výkonem asi 270 bodů a porazil v té době nejlepšího kuželkáře Hlubiny Jiřího Prokopa.
(poznámka: osobní rekord na 100hs si vytvořil dne 2. 10. 1980 výkonem 419 bodů)

Zajímáte se ještě dnes o kuželky?

V současnosti kuželky moc nesleduji. Občas se zeptám syna, jak dopadl zápas (syn a vnuk Ladislav a Jan Míkovi hrají za VOKD Poruba). Nechodím se už ani dívat na zápasy. Naposledy jsem si kuželky zahrál v roce 2014 na Hlubině, kde jsem byl pozván výborem oddílu kuželek TJ Unie Hlubina u příležitosti mých 90. narozenin.

V prosinci tohoto roku oslaví pan Bohumil Míka úctyhodných 96 let, a tak si ještě závěrem připomeňme jeho významné milníky za 30 let působení v našem oddíle.

• První sezónu v dresu Hlubiny odehrál v letech 1976/77 za družstvo "D" v okresním přeboru.
  
• Od roku 1978 zajišťoval více než 20 let údržbu a provoz ASK.
• V sezóně 1980/81 byl členem družstva "B", které vyhrálo okresní přebor a vybojovalo postup do krajského přeboru II. třídy
• Poslední mistrovské utkání za Hlubinu odehrál dne 5. 3. 1999 za družstvo "B".
• Od roku 1992 se pravidelně účastnil turnaje veteránů pořádaného naším oddílem, ve kterých vybojoval dvakrát 2. místo v kategorii nad 70 let v letech 1998 a 2002 a třikrát 3. místo v letech 1997, 1999 a 2001
• Členem TJ Unie Hlubina byl do roku 2006.

-pm-